Motivem navrhovaného řešení budovy je otevřenost a vlídnost. Otevřenost ve smyslu vlídnosti vůči svým občanům, zaměstnancům, veřejnosti i politické reprezentaci, ale i otevřenost prostorová, taková, aby se uvnitř každý cítil dobře a mohl vnímat kontext budovy ve městě, a kontext sebe sama v budově. Aby úřad nebyl jen překážkou, ale přirozenou součástí života, prostorem pro řád, orientaci a inspiraci, místem pro setkání.

Základním principem v návrhu rekonstrukce objektu bylo opětovné začlenění objektu do prostoru města při respektování nároků, které jsou v současné době kladeny na veřejné budovy.
Rámcem řešení byla stávající hmota objektu, která svým uspořádáním a proporcemi výrazně vystupuje z okolní zástavby a poukazuje na své kvality a předurčení k institucionálnímu využití. Výška, asymetrie i rytmus konstrukcí vytváří velmi dobré podmínky k úpravám a přestavbě objektu na Radnici pro Prahu 7.
Předložený návrh vytváří pomocí jednoduchých výrazových prostředků jakousi nárožní dominantu, tolik typickou právě pro stavby radnic, která – přestože se budova nachází v uliční zástavbě – je pohledově exponovaná a patrná z mnoha míst v nejbližším okolí.
Boční fasáda je po vzoru radničních věží doplněná o soudobý stroj času. Uliční – severní – průčelí, které doznalo největších změn, je pojato jako administrativní budova s vysokým řádem přes dvě podlaží, v parteru se zapuštěným vstupem a rampou.
Vnitřní prostředí domu je doplněno o atrium, které vizuálně spojuje sedm podlaží, čímž vzniká atraktivní a zároveň otevřený prostor. Jednotlivé části, odbory i oddělení jsou součástí jediného celku, jedné budovy, nové radnice pro Prahu 7.