Hmota vycházející z půdorysného tvaru pozemku je po své výšce členěna na dvě dvoupodlažní části: spodní „pravoúhlou“, která tvoří jakousi podnož a definuje navazující parter a geometrii veřejného prostoru a horní hmotu „rozevírající“ se do písmene „V“, tak aby tudy od severu procházelo světlo do středu dispozice, a zároveň se odvracela od přímého jihu.
Návrh podporuje interakci mezi vnitřními prostory objektu a jednotlivými odděleními. Vzájemná otevřenost jednotlivých provozních úseků podporuje myšlenku společného vzdělávání, sdílení i hraní. Přesto má každý návštěvník – čtenář zajištěné maximální soukromí v takovém prostředí, které ke svému soustředění potřebuje a zvolí. Prostory v rámci oddělení, jsou pestré a členité, zároveň je však všudypřítomný systém a řád, který je v oboru knihovnictví nezbytný a nutný.
Cílem bylo nalézt efektivní tvar domu s důrazem na nízkou ekonomickou a energetickou náročnost a s využitím přirozených výhod místa a jeho orientace.